Země očima nepozemšťana

Docela velké peníze je dle mého soudu poměrně nízký odhad. Jak se tak občas potuluju po stránkách státních institucí (zkuste třeba tuto elegantní aplikaci České konsolidační agentury, http://www.czka.cz/), tak mám pocit, že nás to vyjde spíš na miliardy a to ještě vyhozené oknem, protože si neumím představit, že dosavadní neumětelové, kteří jsou pod něčím tak tragickým podepsaní, budou schopni ze dne na den zvládnout všechny zásady tvorby přístupného webu. Chtělo by to pár desítek zazobaných Viků - sponzorů :)

Žádný takový "zákon" ve sněmovně není a zjevně ani nebude - nechystá se. Když informuješ, tak vynech blbosti a popiš realitu. Šlo by to?

Máš Matěji naprostou pravdu. Kdykoliv v poslední době přemýšlím nad weby velkých firem nebo státních institucí, vždycky se na to hodí krásně Tvůj seriál o dinosaurech. A tady to platí taky. Bohužel mě nenapadá, co s tím... DW třeba má možnost se k některým statním webům dostat, ale ostatní špičky v oboru? IMHO těžko.

Pokud přistoupíme na premisu, že dva roky jsou průměrným životním cyklem každého webu, nemusela by podmínka přístupnosti nutně stát žádné peníze navíc. Prostě si během těch dvou let státní instituce nechá postavit nový web, který bude přístupný. Tolik ideální konstrukce.

Bohužel tu jsou však webdevelopeři, kteří se neštítí za položku "přístupný web" v ceníku účtovat horentní sumy. Díky nim pak přechod na přístupný web pochopitelně dražší bude. Nicméně mě v takové situaci spíše napadá souvislost s paragrafem "neodůvodněné obohacení".

[4] ad: paragraf "neodůvodněné obohacení" > ten paragraf tady sice je, ale zkuste mi vysvětlit, co je tak moc složitýho na tom, projít si na internetu pár firem, prohlédnout si jejich reference, zavolat zákazníkům a poptat se - a na základě toho vybrat slušnou firmu. Nikdo tu nemá na webdesign monopol a konkurence je tu víc než dost.

Spíš je to IMHO o neschopnosti některých státních zaměstnanců (a nejen jich) zajímat se o levnější/efektivnější/lepší řešení.

Já si myslím, že největší problém bude v tom, že i příprava webu jakékoliv státní instituce podléhá spoustě byrokratických procedur, které mohou způsobit i to, že se ty dobré firmy o té nabídce třeba vůbec nedozví. Ty procedury bohužel nejsou toho typu, že by si na úřadě někdo sedl k webu a hledal konkurenční nabídky webdesignerských firem, ale v tom, že jen někdo napíše nějaký dokument typu veřejná zakázka a tím to končí.

Pro mě je například velikým problémem vůbec najít veřejnou zakázku, i když je někde zveřejněna. Občas mě napadne se po těchto informacích podívat, ale nikdy jsem neměl tolik trpělivosti, aby je skutečně našel.

Snažil jsem se hlavně poukázat na to, že i když budou mít pravidla o přístupnosti oporu v zákoně, stejně se nezmění přístup lidí ve státní správě k webům. Jediný prospěch z toho mohou mít ti, pro které jsou tyto pravidla určená, ale peníze nás to bude stát všechny. Rozhodně ale stojím za tím, že je to správný krok, který je třeba udělat.

Chceme-li slovíčkařit jde o "novelu zákona o informačních systémech veřejné zprávy".

Vzhledem k tomu, že se zabývám tvorbou webů na profesionální úrovni jsem měl tu možnost vidět úředníky v akci s programátory. To, že státní weby dělají všeumětelové je dost často omyl. Oni ty weby jsou staré i 5 let, a to šílenství po standardech, ano je 2 roky, takže před tím to nikdy nikoho nezajímalo.

Hlavní důvod, proč weby vypadaj tak děsně jak vypadají jsou úředníci. Zkuste si naprogramovat validní web, když požadavek je kopírování textu z Wordu a velikost písmena se nesmí o pixel lišit. Kdybyste někdy viděli, jak se takové weby vytváří, přestali byste zaklínat firmy co weby dělají, ale začali byste zaklínat naprosto zmatené a hloupé požadavky institucí.

Pokud se někdo pakuje, tak úředníci na úplatcích. Navíc představa úředníků o webu je špatná a to znázorňuje situaci co je.

Ještě k té kontrole. Já prostě nechápu, proč nemohli říct, bude to podle WCAG nebo sekce 508, na kterou existují automatizované texty.

Pravidla přístupnosti z velké části vycházejí z WCAG i sekce 508. Tyto předlohy jsou pár let staré a nebyly ideální pro česká pravidla přístupnosti. V českých pravidlech jsou některé body konkrétnější, jiné tam třeba ani nejsou. Prostě si tento návrh vyžádal upravení WCAG i 508.

Také jsem se setkal s úředníky. Někteří jsou v tom jak má web vypadat a fungovat neoblomní a myslí si, že mají pravdu a ví o webu dost. Jsou ale i přístupnější a ti dokáží pochopit výhody "našeho" řešení. Kolik je kterých to se špatně odhaduje. Lví podíl na kvalitě webu mají vztahy mezi klientem a dodavatelem. Pokud je možnost spolupracovat s někým delší dobu, a budovat tím vzájemnou důvěru a znalosti, vždy se výsledek postupně zlepšuje až dojdeme k dobrému řešení. Záleží také na schopnosti obchodníka, ale to už jsem úplně odběhl od tématu.

> Ještě k té kontrole. Já prostě nechápu,

> proč nemohli říct, bude to podle WCAG nebo sekce 508,

> na kterou existují automatizované texty.

Tento požadavek je nesmyslný hned ve dvou rovinách.

Za prvé, není nic takového jako automatizované testy na WCAG nebo S508. Ano, jsou některé automatické nástroje, ale ty pochopitelně mohou otestovat jen to, co roboticky otestovat lze (třeba přítomnost alt atributu u obrázků). Ale to, jestli je text v atributu alt správný, už žádný automat nezkontroluje.

A za druhé, je nesmysl si myslet, že jsme měli přijmout WCAG nebo S508 sakumprásk. Nezapomeňte, že WCAG vznikl v USA v roce 1999. To, co bylo tehdy a tam považováno za důležité, už dnes v mnoha případech neplatí. A pochopitelně naopak.

Vezměme to na dvou příkladech:

1) Ve WCAG 1.0 je v prioritě 1 povinnost vyznačovat jakoukoliv změnu jazyka. Což je pochopitelně pro češtinu v roce 2005 nesmyslný požadavek, protože za prvé je v češtině takových přejatých slov moc a za druhé s tímto vyznačováním žádné pomocné technologie stejně nepracují.

2) Ve WCAG 1.0 zcela chybí jakákoliv zmínka o značce TITLE, čili důsledném a poctivém vyznačování nadpisů stránek. Přesto se ukázalo, že je to naprosto klíčová věc.

S úředníky se bohužel většinou špatně komunikuje. :_( Nyní jsme potřebovali podrobnější informace o jednom tendru. Po telefonátu nám nechtěli nic říct, ať to pošleme poštou (šněčí).

Napsali jsme dopis. Dostali jsme odpověď, že nám nemůžou nic říct.

Jak mám porozumět zákazníkovi a připravit mu optimální řešení šité na míru, když z něj nedostanu žádné informace?

[4] Jak jsem ti říkal již dříve - v našem městě momentálně zadali nový web, vyhrálo řešení ala FrontPage, nevím, zda-li chtějí úředníci stihnout tu dvouletou přechodnou dobu, či je to jen souhra náhod, ale i tak je to smutné...

[8] My jsme teď v kotaktu se samosprávou, a nutno říct, že tam jsou všichni vstřícní a přístupné řešení přivítají a nehodlají házet žádné klacky pod nohy

[11] U nás už mě nic nepřekvapí :)

Par miliard? Kde by na to stat vzal?