Země očima nepozemšťana

Vít Dlouhý se protáhl až do Dobrého webu

Vít Dlouhý se po Vaškovi Štruplovi propracoval do Dobrého webu. Úspěšně tak snížili věkovou hranici týmu. Chtěl bych Vítkovi k tomuto kroku pogratulovat a také Dobrému webu, že si k sobě do týmu vybírá mladé a nadějné lidi.

Jen mi tam ještě chybí grafik (mohl by snad jedině dělat úpravu tabulek ve zprávách a ladit barvy v grafech). Každopádně kdybyste hledali grafika, čekám (pro vážné: byl to vtip).

Minimální trvanlivost webu

Jaká je trvanlivost webu, kdy přistoupit k jeho změně ať obsahové nebo grafické? Vždy jsem se setkával s názorem, že je to přibližně dva roky. Není to tak úplně pravda, ale ochotně jsem tento názor převzal a dále rozšiřoval. Kolik lidí můj umělý názor šíří dál netuším. Jak to tedy je?

Spotřebujte do data vyznačeném na obalu

Problém s weby je, že žádné datum trvanlivosti nemají. Jediným kritériem může být jejich (ne)dostačující funkčnost, archaický kód nebo struktura. U každého webu je tedy doba trvanlivosti jiná a někdy není potřeba je předělávat vůbec. Nemusí tak dojít k celkovému znovuudělání stránek, ale k částečné změně.

Změňme web, protože je okoukaný

Nejčastějším důvodem přepracování prezentace je jistě názor, že grafika se již okoukala a potřebuje to změnu. K tomu se pak nabalí změna struktury, nějaká ta optimalizace, copywriting, překopání databáze a nové stránky jsou na světě. Webdesignérské studio si namastí kapsu a za rok nebo dva znovu. Klientovi se podsune názor, že změna byla nutná a vytváří se tak potřeba trvalé spolupráce, za kterou je zákazník ochoten platit stále dokola.

Jsou případy kdy je změna k lepšímu a zákazníkovi se investice vrátí, troufám si ale tvrdit, že je to v málo případech. Ve výsledku tak tvrzení firem, které na změnách pracují, vytváří dojem, že weby jsou po dvou letech zastaralé a v podstatě pro návštěvníky nevhodné a nepoužitelné.

Je to staré, předěláme

Toto stádium mám úspěšně za sebou. Zběžným prohlédnutím stránek, které se chystají k předělání jsem většinou nabyl dojmu, že je to nezbytné. Dnes už nejsem tak ukvapený a než něco předělávat celé snažím se na tom najít věci, které je možné zachovat. Teprve potom naplánovat postup redesignu. Předělávání webu za každou cenu, jen abych to udělal já, je pouze taháním peněz ze zákazníka. Reakce na výsledek mé práce totiž může být stejná jako byla moje něž jsem změny provedl (i když o své práci mám vysoké mínění).

Pro platící klienty mám dobrou radu: neplaťte jednu věc dvakrát nebo i vícekrát, raději si ohlídejte abyste za své peníze dostali vyšší kvalitu hned.

Úroveň grafiky v ČT klesá

Již delší dobu pozoruji, že úrověň grafiky v České televizi klesá (s výjimkou jejích stránek). Před pár lety stoupla pomyslná grafická laťka hodně vysoko a několik let se tam držela. Ne všechny pořady jsou na tom špatně, ale sportovní studio LOH Atény 2004 je katastrofa.

Vzpomínka na doby minulé

Když jsem poprvé uviděl studio ČT, měl jsem pocit, že se dívám na sportovní zpravodajství před dvaceti lety. Netuším kdo dělal dekorace, ale je to ostuda. Bohužel této hrůzy nebyly ušetřeny ani znělky, tabulky přehledů a další grafické zpracování všech pořadů o LOH Atény 2004. Výběr fontů, animací, barev a kompozic mi připadá odstrašující. Proti jednotlivým částem nic nemám (font je opravdu strašný), dohromady to působí děsně.

Atény 2004 mi dělají radost

Oproti tomu samotná olympiáda v Aténách má špičkovou úroveň. Kombinace barev na jednotlivých stadionech a halách je perfektní. Pastelové tlumené odstíny barev jsou občas protnuty sytě barevným výrazným prvkem. Ornamenty vycházející z tradičního řeckého umění hezky doplňují moderní sportovní klání. Typů písma je pomálu a jsou kombinovány s citem, minimum reklamy. Grafické prvky doprovázející výsledky a přehledy jsou také skvělé – jednoduché geometrické prvky (žádné zaoblené obludy).

Stačilo tak málo – cit

I přes to, že Atény samotné mají grafiku LOH výtečnou a ČT tak měla možnost z této úrovně vycházet, nepodařilo se jí dosáhnout ani minima z původního stylu. Je těžké rozebírat konkrétní věci, přesto podle mě stačilo jen velice málo. Grafický a estetický cit. Potřeba mít to trochu jinak, je v tomto případě pouze na škodu.

Dobrá předloha je dobrý výchozí bod

V případě, že máte dobré podklady a výborný design, ze kterého vycházíte, není potřeba tvořit něco nového. Stačí se držet původního grafického stylu a ten přizpůsobit médiu. To platí i pro webdesign. Je zapotřebí umět dostát předloze. Začnete-li experimentovat, často originál nepřekonáte.

Spisovatelé píší, čtenáři čtou

Souhlasím s Markem Prokopem, že uživatelé čtou, ale jen to co je zajímá nebo dobře napsaný text. Nečtu všechno, ale další člověk čte něco jiného. Jestliže mě zajímá jak funguje mixér, najdu si web o mixérech a přečtu si to. Když mě text uspokojí, možná si pak i přečtu co v něm mohu mixovat.

Co nečtu já, čte někdo jiný

Co na webu nečtu, většinou není pro mě osobně důležité. Kolega vedle mě ale může číst přesně to, co já považuji za zbytečné. Napsat text, který si přečte každý, nebo jej aspoň upoutá, je složité a snažit se v jednom odstavci zavděčit všem je nesmysl. A je to i zbytečné.

Píšu texty pro web

Jako copywriter mám těžký úkol. Musím zaujmout čtenáře. Ne ale za každou cenu. Jestli mi jde o co největší čtenost, stačí k tomu relativně málo. Je-li v mém zájmu kvalita a přetavení návštěvníka v zákazníka, mám těžší úkol. Musím jej chytit na to co hledá a chce. Proto je to těžké. Musím vědět co tenhle uživatel hledá, po čem prahne a kde by to měl najít. Na dobrý text můžete totiž ulovit jinou cílovou skupinu než jste zamýšleli.

Čtu texty na webu

Jako návštěvník webu chci získat informace, které mě zajímají. Když nadpis odpovídá mé představě, ale obsah článku je naprosto mimo, nečtu ho. Zjistím to po několika větách. Pokud se to na jednom webu stane několikrát asi už se nevrátím. Když najdu informace a jsou přesně tím co čekám, prečtu si je.

Kde čtu není důležité

To, že si lidé můj článek nepřečtou na webu, ale vytisknou si jej a přečtou v klidu doma, tak to koneckonců znamená, že můj web čtou. Tvrzení, že na webu nečtou je zavádějící. Jde o to jestli čtou co napíšu a není důležité kde. Na webu online nebo doma na papíře. Kdybych neměl web, kde tyto články mohu psát, musel bych je nechat tisknout a házet do schránek nebo předčítat v rozhlasu. Pro mě proto není důležité jestli na mých stránkách někdo visí hodinu, ale aby si přečetl mojí práci a měl z ní užitek.

Související články:

• Uživatelé na webu čtou (Petr Weida: 10.8.2004)
• Uživatelé na webu nečtou! (Tomáš Hodboď: 12.8.2004)
• Čtou i nečtou – prohlížejí (Honza Hučín: 13.8.2004)
• Definice Čtenáře podle Plaváčka (Miloslav Lešetický: 13.8.2004)
• Uživatelé na webu nečtou VŠECHNO (Petr Weida: 13.8.2004)

Seriál Marka Prokopa „Píšeme pro web“ na Interval.cz:

• O síle slov (27.7.2004)
• Cíle a formy textu na webu (3.8.2004)
• Jak udělat z uživatelů čtenáře (10.8.2004)
• Píšeme pro web – a pro zákazníky (17.8.2004)
• Podle čeho se zákazníci rozhodují (24.8.2004)
• Někdo má rád holky, jiný zase vdolky (31.8.2004)
• Odlište se od konkurence (7.9.2004)
• Jak získat důvěru (14.9.2004)
• Cílem je akce (5.10.2004)

Vynález zkázy – CMS

Dejte klientovi zručný nástroj pro správu obsahu webu (CMS – Content Management System) a klient velmi zručně a rád vlastní web zničí. Myšlenka přenést na klienta správu své prezentace je pěkná, ale zpravidla nešťastná. Díky CMS může webdesignerské studio přijít o nějaký ten výdělek (je to relativní, protože na oplátku dostane zaplaceno vývoj CMS) a klient může získat pocit, že ušetří. Klient ale neušetří. Může totiž přijít o víc než kdyby správu webu nechal na odborné firmě nebo jednotlivci.

Dobré CMS by mělo být značně omezené

Nemluvme o tom co vše jde spravovat a ovládat. Mluvme čistě o obsahu. Klient chce mít většinou velkou volnost. Je to proto, že není nikdy zcela jasné co všechno bude v budoucnu chtít na stránkách zobrazovat a jakým stylem (malé, velké, barevné). Dalším problémem je, že většina, výjimky existují, před publikací na web zpracují obsah ve Wordu. Publikování pak pro klienta představuje zkopírování obsahu z Wordu do pole v CMS. Jakým způsobem převést změť z textového editoru do validního XHTML? Netuším.

Klient nepíše obsah v CMS. Kopíruje ho do něj.

Myslet si, že zákazník si bude obsah stránek psát přímo v CMS a nejlépe rovnou ve zdrojovém kódu je zcestné. Zabránit vytvoření hrůz zkopírováním je nemožné. Nastává tak jediná možnost. Omezit CMS na jednoduché základní značky, které je možné jednoduše zapsat a vysvětlit, že je lepší pořádek než cirkus. Ve výsledku tak musí zákazník platit zaměstnance, který se o obsah bude starat.

Kdo šetří, neušetří.

Ušetřit správou webu ve vlastním CMS? Jistě. Pokud jsou dané hranice a kliet je akceptuje. Když ne, může si sám uškodit. Zničit jednotu webu, mást návštěvníky duhovými nadpisy i velikostmi. Dostane se mu do rukou mocný nástroj, který šíří jen zkázu a smrt. V tomto případě je lepší platit za správu webu firmě nebo jednotlivci, který to uděla odborně a správně. Nezpůsobí škody a neodradí uživatele. CMS je dobrý sluha, ale špatný pán.

Největším oříškem tak není samotný vývoj CMS, ale přesvědčení klienta o jeho výhodách i nevýhodách a osvětlit jakým způsobem zpracovávat obsah. Někdy může být jednodušší CMS neposkytnout.

Odvaha webdesignu

Design nemá hranice, ale HTML dokument má daný výchozí vzhled. Jak moc se od něj odpoutat? Neustále s tím bojuji. Webdesign se skládá z několika částí. Návrh struktury, grafiky, ze stanovení cílů prezentace atd. I když se při tvorbě stránek podílím na všem, mým hlavním přínosem je grafické zpracování.

Zahozený potenciál

Stále se zajímám o použitelnost a úspěšnost webu. I když nejsem kdovíjakým odborníkem, snažím se. Doby kdy jsem udělal web a dostal zaplaceno aniž mě jeho další osud zajímal jsou už pryč. Dospívání stránek mi už není lhostejné. Když se přestanu o stránky zajímat, nebudu sledovat uživatele, je to konec. Hodně webů tak končí bez využití možností, které měly na počátku. Typicky menší firemní prezentace. Kromě novinek se na nich po celé roky nic neděje.

Základní nebo grafický

Jsem web, který má ambice a chuť být úspěšný. Mým cílem je uspokojit návštěvníka, prodat mu zboží a vydělat si na další vývoj a fiňtění. Chci být takový.

• Chci být originální
  Chci být jiný než ostatní. Mít pěknou grafiku, kterou jiní nemají. Originalita je mým krédem. Co z toho bude mít návštěvník? Zapamatuje si mě a vrátí se? Jak se mu bude líbít můj vzhled? Budu se mu chtít používat, když budu tak jiný? Já nevím, ale CHCI BÝT JINÝ.
• Chci být úspěšný
  Nejsem krásný web. Nemám hezké barvy, ani vychytanou navigaci, spousty obrázků a úžasných barev. Zato mám věci, které každý hned pozná a používá, protože je na to zvyklý. Protože jsem každému povědomý, mám předpoklady k úspěšnosti.

Kdo má odvahu neudělat grafiku?

Grafika s negrafikou se nevylučuje. Naopak by se měly navzájem podporovat. Výchozí vzhled HTML dokumentu je jednoduchý jak to jen jde. Je jednoduchý proto, aby byl použitelný. Máme možnost s ním téměř neomezeně pracovat. Kam až zajdeme je jen na každém z nás.

Když se podívám na Amazon.com, tak jako grafik jsem otřesen. Fuj, to je fakt ošklivé. Jako uživatel se vznáším blahem. Amazon je ukázkou odvahy nepoužívat grafiku. Já takovou nemám. Prostě si neumím představit, že zákazníkovi odevzdám návrh, který bude tak strohý a klientovi bude připadat hnusný. Moje práce je udělat něco originálního a pěkného, za to mě platí.

Grafik s webem nepracuje, ale měl by.

Děláte grafiku pro webové stránky? Pak nebuďte jen grafikem, ale také uživatelem svého díla. Umělecký záměr nesmí být na škodu. Musí doplňovat a rozvíjet základní ergonomiku stránek. Jako grafici máme velikou zopovědnost. Naše práce je onen první dojem, který návštěvník získá, když navštíví stránky. Nekažme mu jej jen pro náš vlastní pocit, že jsme stvořili něco, co tu ještě nebylo.

Za web. Za klienta. Za uživatele.

Originální, impresionistické i fascinující weby mají jistě své místo. Mým úkolem ale je prodat klientovi nástroj, který mu investici vrátí a ne umělecké dílo do jeho sbírky. Bohužel někdy narazím na práci kolegů, která je naprosto nevhodná pro svůj účel.

Važme si toho, že utváříme rozmanitost webu, ale dělějme to s rozmyslem a s ohledem na užitnou hodnotu. Evoluce nechá přežít jen úspěšné. Můžeme jí to usnadnit.