Webdesign v Čechách
Jak je to v Čechách s webdesignem? Zvyšuje se kvalita nebo kvantita? Určuje jeho vývoj generace starších odborníků nebo studenti, kteří se stále častěji dostávají pod hranici zletilosti?
Pohybuji se v okruhu stejných lidí takže se setkávám s tou kvalitnější částí českého internetu. Jestliže něco hledám a skutečně potřebuji najít důležité informace, nacházím většinou nepoužitelné stránky. Bývají staršího data. To omlouvá designéry, ale ne firmy, kterým patří.
Jak to vidíte vy? Je na tom český webdesign spíše lépe nebo hůře?
Neúplné srovnání webhostingů
V květnovém čísle časopisu LinuxEXPRESS vyšel přehled nabídky webhostingů. V přehledu je 35 společností nabízejících webhosting. Český hosting v něm kupodivu chybí, přestože kritéria pro výběr hostingů, až na dvě nepodstatné drobnosti, splňuje.
Dobrý článek se špatným přehledem
Nemyslím si, že by článek byl špatný. Přehled webhostingů a jejich srovnání se vždycky hodí. Stejně jako jejich aktuální přehled. Vysvětlení pojmů v tabulce a přehled vlastností, které má dobrý hosting mít, je v pořádku. Problém je v samotném přehledu. Ten naleznete v PDF ukázce květnového čísla.
Nekompletní přehled
Webhosting je obor, ve kterém se stále pohybuji. Vím o nabídkách konkurence, sleduji trendy a neustále služby ve firmě vyvíjíme. Překvapilo mě, že v přehledu jsou zařazeny i nabídky firem, o kterých jsem nikdy neslyšel. Netuším jak na ně autor přišel. O 24 stran dále je zmíněn Yuhůův Jak psát web a také jeho Hosting s PHP, ve kterém Český hosting je. Vzal si autor na pomoc stránky jako hormart.cz, hostingy.cz, czechweb.cz a další? Neuvádí co bylo zdrojem pro vytvoření přehledu. Na konci článku jsou uvedeny odkazy, které nemají s webhostingem nic společného snad až na mereni.kyblsoft.cz, jehož měření ve skutečnosti o ničem nevypovídá.
Jakékoli srovnání služeb stojí a padá na vybraných vzorcích. Je to právě kvalitní přehled, který lidi nejvíce zajímá a podle kterého se rozhodují jakou službu zvolí. Pokud neobsahuje přehled dobré a dostupné služby, není kompletní a tím zkresluje situaci na trhu. Přehled webhostingů se v květnovém LinuxEXPRESSu nepovedl.
Webová grafika jako mýtus
Není moc článků o grafice z pohledu jejího vzniku. Co vede autora k použití žluté barvy a proč má linka tloušťku tři pixely. Vysvětlit jaké pocity a postupy vedou grafikovu ruku až k hotovému dílu je těžké ba nemožné. Vzniká odstup, který tvoří z grafiků, z dobrých grafiků, elitu. Vzniká mýtus.
Nebudu mluvit o pseudografice z HTML. Povídejme si o designu, který grafik tvoří jako obraz. Pořádná grafika se jinak dělat nedá. Je to věc, která nemá nic společného s kódem stránky nebo programováním. Je to můj názor.
Hodně se dá naučit
Skutečně mnohé se dá naučit. Jak používat barvy, co k sobě jde a co ne, jaké tvary míchat, velikosti, prostor apod. Tohle všechno je otázka vzdělání. Divili byste se jak moc udělá pár hodin kreslení, trocha modelování, výklad o vlastnostech barev a jejich kombinacích. Jestliže chcete být dobrý, tvořit grafiku, která má šmrnc, potřebujete ještě talent. Můžete to nazvat citem, chuťí nebo nápadem, je to pořád to samé.
Talent je důležitý
Nemám talent na programování, prostě mi to nejde. Pro programátora běžná věc, kterou já nikdy umět nebudu. K programování stačí znalosti, zkušenosti a přemýšlení. Grafik by měl pracovat trochu jinak. K dobrému grafikovi patří jistě výše uvedené vlastnosti taky, ale pracuje ještě s něcím. S citem.
Kolik místa okolo? Jak veliký text? Jakou barvou? Přidám do toho trošku červené? Pokud ano, nebude to už jako karneval v Riu? Tohle nejsou věci, nad nimiž se grafik zamýšlí. Utváří je ze sebe a používa k tomu také talent.
Abych neskončil jen u teorie, budu se postupně zabývat několika důležitými etapami tvorby webu, kterými grafik při jeho kreslení musí projít.
Takže příště.
Referenční příručka CSS
Knižní vydavatelství Zoner Press již nějakou dobu vydává publikace určené webdesignérům, které vycházejí pod hlavičkou Encyklopedie webdesignéra. A protože jejich knížky o webdesignu považuji za přínosné, chtěl bych se o některých zmínit. Dnes vám představím knihu o CSS od Pavola Mikleho, xCSS – referenční příručka.
Co v knize najdete
Kniha neobsahuje zbytečnou omáčku. Přes velice stručnou stránku o vývoji CSS přechází přímo k popisu jejich vlastností.
Dozvíte se základní vlastnosti kaskádových stylů (dědičnost, jaké jednotky můžete použít, výchozí hodnoty atd.), vždy je uveden příklad zápisu, jak použít vlastnost ve skriptech a poznámka, která obsahuje důležité informace a rady.
Chviličku mi trvalo se v knize zorientovat, ale potom jsem knihou listoval opravdu rychle.
Zvláštní vazba
Formát knihy a vazba je velice nestandardní. v podstatě se o vazbě nedá mluvit, protože je řešena jako kroužkový blok. Když jsem začal otáčet stránky, přislo mi to dost zvláštní, ale musím uznat, že je to praktické. Knížku otevřete až naruby, nezavírá se, když to nechcete a můžete ji otevřenou vrátit do knihovny. Pro mě osobně je tato vazba jako dělaná, mohu si zcela pohodlně číst ve vaně (jindy většinou nemám čas).
Komu je kniha určena
Myslím, že je vhodná úplně pro všechny. Jak pro začátečníky, tak webdesignéry, kteří používají kaskádové styly každý den. Mě osobně překvapilo několik vlastností. Prostě jsem se s nimi nikdy nesetkal. Kniha dokonce obsahuje i věci, které se už nepoužívají nebo byly vytvořeny jen pro konkrétní prohlížeč (MSIE).
Tato publikace by neměla chybět v knihovně webdesignéra. Každý se někdy setká s problémem, který se špatně řeší, zapomene jak se to či ono zapisuje nebo si položí otázku jestli bych mohl použít něco jako… Přesně pro tento případ je kniha jako dělaná a rád po ní sáhnu.
Související odkazy:
Proč se kradou weby
Že se kradou nápady, design i obsah, to je známá věc. Zamýšleli jste se někdy nad tím proč tomu tak je? S tímto problémem se setkává hodně webdesignérů a společností.
Proč se krade
Kromě záměru něco sprostě ukrást, jsou tu další důvody. Jedním je snadnost a dostupnost, pak tu hraje jistě roli neschopnost něco vymyslet a vytvořit a také těžká prokazatelnost krádaže.
Ekonomické důvody
Vytvářet dílo od úplného začátku je značně nákladné a to samozřejmě nejen finančně, ale hlavně časově. Ukrást web je snadné a levné. Pokud ukradnu všechno co můžu, ušetřím a budu to mít rychle.
Tvůrčí neschopnost
Je tu i důvod čistě tvůrčí. Nejsem schopen svou představu vyrobit, nemám k tomu dostatečné schopnosti a zkušenosti. Nebudu vymýšlet vymyšlené. Nebudu tomu věnovat zbytečný čas. Podívám se jak to vyřešili ostatní. Z toho vyplývají tři základní body:
- Neumím to udělat
- Originál je přesně to co chci
- Originál funguje
Nedostatečné právní zázemí
Když vám ukradnou auto a policie ho najde, vrátí vám ho. Problémem je najít ho. Naproti tomu kopie webu se dá najít mnohem snadněji, ale policie nemá prostředky na to aby jej musel zloděj vrátit, případně kopii odstranit. Prokázat v tomto případě krádež je velmi komplikované. Pokud tedy ukradnu web, mohu předpokládat, že se mi za to nic nestane.
Stát tu pro tento druh krádeží přímo vytváří živnou půdu.
Vytvořit kopii nemusí být záměr
Inspirace je v pořádku. Pokud je předlohou web, který prošel určitou evolucí, eliminoval chyby a dozrál do stavu, že dobře funguje, nastává problém. Tím problémem je to, že člověk, který se takovým webem inspiruje nemůže udělat své stránky jinak, protože by musely obsahovat chyby. Proto kopie nemusí být záměrem, ale důsledkem.
Základním znakem plagiátu je, že se nerozvíjí. Jakmile je originál okopírován, končí všechny práce. Ačkoli na první pohled kopie působí kvalitně, nemůže být tak dobrá jako originál. Prostě je to jen produkt, ne web, který roste.
Malá útěcha
Není pochyb o tom, že ukrást cizí práci, na které někdo nechal hodně času, nervů a peněz, je špatné. Na druhou stranu je to pro autora originálu znakem dobře odvedené práce. Kdo by kradl špatné a nekvalitní věci.
Soutěž
Na závěr jsem pro vás připravil malou soutěž s Českým hostingem. Kdo objeví nejvíce podobností (shod) mezi weby www.cesky-hosting.cz a www.ehosting.cz, získá hosting na jeden rok zdarma u služby Český hosting. Vaše postřehy mi posílejte na e-mail zeme@civilizace.cz.
Jako špatný vtip působí na eHostingu patička, kde si vyhrazují všechna práva, ale opomněli uvést, že některá jsou vyhrazena provozovateli Českého hostingu, společnosti THINline interactive s.r.o.
Poznámka na úplný závěr. V květnovém vydání časopisu LinuxEXPRESS vyšel přehled webhostingů (PDF ukázka čísla). EHosting v něm na rozdíl od Českého hostingu je a za "svůj" web dostal jedničku!
Takže jsme se dnes sešli dva. Dave (dgx) píše o stejném problému. Není se co divit, protože krádeže jsou na denním pořádku.
Výloha a její účel
K sepsání této úvahy mě přivedl pořad České televize Kultura.cz, ve kterém se mluvilo o aranžérech výkladních skříní. Výloha je to co upoutá kolemjdoucího. Její kvalita přímo ovlivňuje zda zákazník vstoupí. Pokud to výloha dokáže, má obchodník možnost s návštěvníkem pracovat dál, v opačném případě o něj přišel.
Amatér aranžérem
Výkladní skříň je něco jako web. Majitelé obchodů si často myslí, že nepotřebují odborníka a výlohu doslova splácají vlastními silami. Jejich (ne)estetické cítění jim dovoluje vytvářet pohromy v neomezeném množství a variantách. Podceňují důležitost a nevyžadují kvalitu.
Začátek je často koncem spolupráce
Problém je v tom, že první verzí výlohy práce nekončí, ale pro majitele obchodu ano. Aranžér ztrácí možnost pracovat dál, sledovat reakce a upravovat výkladní skříň podle potřeb zákazníků a událostí.
Udržování výlohy vyžaduje profesionála. Musí reagovat na změny ročních období, svátků atd.
Co jsem tím chtěl říci
Lidem se špatné výlohy nelíbí. Majitelům je to jedno, protože je mají stejné jako všichni v ulici. Nemají čas na kvalitu. Jenže to se změní. Špatnou výlohu minu a u pěkné se zastavím. Na špatný web zapomenou a dobrý mě zaujme.
Ve špatném obchodě jsem ochoten nakupovat, protože je jediný v mém okolí. Na špatný web se nikdy nevrátím, protože ten dobrý je od něj vzdálen pár kliků.
Kolik bude stát přístupnost?
Návrh zákona o přístupnosti webů státní správy je již ve sněmovně. Přestože mě těší, že je tento návrh na světě a že se jím někdo zabývá, jsou zde otázky, na které se možná nikdo neptal. Kolik bude stát daňové poplatníky, čili nás všechny, předělat veškeré weby státní správy tak, aby tento zákon splňovaly?
Dvouletá přechodná lhůta
Přestože návrh počítá s přechodným obdobím dvou let, které se obecně považuje za standardní životnost stránek, budou náklady na předělání vysoké. Studie o tom, kolik to celé bude stát neexistuje, protože to není možné nijak spočítat. Diskutovali jsme o tom ve firmě a řešil jsem to i s Davidem Špinarem, který píše blog o přístupnosti, a který se na tvorbě těchto pravidel podílel. Je možné, že tahle „sranda“ může přijít státní pokladnu na stovky milionů korun?
Problém je opět v lidech
Problém není v návrhu zákona ani v jeho znění, ale v lidech a firmách, pro které bude vytváření nebo úprava webů pro státní správu možností, jak si za tuto „odbornou“ práci nechat zaplatit podruhé a více. Předpokládám totiž, že osoby a firmy, které pro státní správu weby vytvářeli dosud, jsou na svých pozicích „zaháčkováni“. Zůstanou tam proto i nadále, i když by pro úřady bylo jiné, třeba i levnější a kvalitnější, řešení přínosné.
Výsledkem bude, že weby, které musí splňovat pravidla pro tvorbu přístupného webu, budou vytvářet stejní lidé, kteří je udělali již jednou špatně a k tomu za ně dostanou zaplaceno znovu. A nemyslím si, že ta cena bude menší než za původní nekvalitní práci.
Je vůbec možné přepsat kompletní obsah tak rozsáhlého webu, jakým stránky úřadu nebo kraje jistě jsou, do podoby, která by splňovala podmínky přístupného webu?
Jak bude fungovat kontrola?
Je zde ještě otázka jak bude fungovat kontrola přístupnosti webu a kdo ji bude provádět. Ve vedení krajů a úřadů zřejmě nebudou lidé, kteří by tuto kontrolu mohli provádět. Úřady mohou na tuto pozici někoho dosadit, o tom ale pochybuji a stálo by to zase další peníze, nebo to bude dělat kvalifikovaná firma. Ať už na úřadě bude zaměstnanec zodpovídat za kvalitu webu nebo to bude provádět externě firma, je tu ještě pořád riziko, že si ona pravidla „převypráví“ po svém a přístupnost tak nebude splněna opět na 100%. Kolik bude tato kontrola stát?
Nakonec mi stejně vychází, že přechod státní správy na přístupný web vyjde nás, daňové poplatníky, na docela velké peníze.
Hodně plánů a málo času na psaní
Tak se mi to stalo taky. Nenapsal jsem nic pár měsíců.
Proč jsem teď málo psal
Na vině je z velké části Český hosting. Máme s ním hodně plánů, chystáme nové služby, některé jsme již spustili. Především jde o novou sekci hostingové zprávy, kam teď momentálně píšu informace o tom co se na Českém hostingu děje a jaké máme plány. Něco už tam je, další mám rozepsané. Dodělávali jsme RSSka pro novinky a odstávky, takže teď můžete dění na hostingu sledovat i takto. Plánujeme brzy registrace některých evropských domén. Připravujeme další stránky a upravujeme stávající. K tomu všemu se velice brzy budou všechny servery stěhovat do racku, což bude „úžasná“ akce, o které se tam také dočtete.
Píšu, ale nepublikuju
Poslední dobou se mi stává, že něco napíšu, ale pak to sem už nedám. Tímto spotem jsem to rozlousknul a mám v zásobě sepsaných několik věcí, které mi sem stačí jen vložit. Tak se těšte, stále existuju. Podle statistik sem ještě někdo chodí. Díky.
O grafickém dospívání
Tento článek je reakcí na návod Photoshop – kompletní tvorba webu – díl 1/3 od Ivany Bednářové. Jako tutoriál o kresbě webu ve photoshopu je to článek dobrý, mám k němu ale několik výhrad. Je to pouze návod jak používat nástroje programu, kterých již bylo napsáno dost a také proto nechápu proč vyšel právě tady, čekal bych jej spíše na Grafice. Zadruhé si myslím, že nakreslit web není tak jednoduché a přímočaré jak by z návodu mohlo vyplývat.
Každý pracuje jinak.
Tuto větu napsal v reakcích pod článkem Jirka Křivánek, a mně nezbývá než souhlasit. Nebezpečí návodů je v tom, že začátečníky mohou uvrhnout do pasti, ve které používají naučený postup a dále jej nerozvíjí. Proto nejlepší způsob, jak se naučit s programem, je si dát cíl a snažit se ho dosáhnout.
Také mě zaráží informace, že výška hlavičky by měla být maximálně 180 pixelů. Hlavička by měla být tak vysoká jak je potřeba. Hlavička každého webu je jiná, obsahuje jiné části, informace i grafické prvky.
Používání efektů ve Photoshopu, zvláště pak Úkos a reliéf, vede většinou k podprůměrnému výsledku, hodně lacinému a v mnoha případech zbytečnému a nevkusnému. K dobrému designu patří dobrý nápad, ne halda efektů.
Jak kreslím web
Možná to dělám jinak než ostatní, ale já nekreslím web na papír, ani si nesednu před monitor s jasnou představou. Většinou ani nepotřebuji hromadu efektů. Co je na webu důležité je obsah, ne forma. Proto první, co mám v návrhu, je právě obsah: navigace, texty, nadpisy, logo atp. Potom pracuji s plochami, které web rozdělí na přehledné části a začínám pracovat s barvou. Zkouším různé kombinace, velikosti, kontrast, obrázky atd. Výsledek mě může překvapit, ale o to to mám radši, protože tvořím, nepřekresluji.
Nápad je důležitý, ne však nezbytný
Ve škole nám říkali, že všechno už někdo vymyslel před námi. Není to vždy pravda, ale většinou to sedí. Při navrhování webu to platí dvojnásob. Experimentovat se zpravidla nevyplácí. Lidé jsou zvyklí web používat jistým způsobem. Pokud jim zamotáme hlavu navigací, která jako navigace nevypadá a není tam kde má být, textem, který je příliš malý a obrázkem, který je příliš velký, nebudou spokojeni. Nové věci se na webu těžko prosazují.
Pokud nemáte možnosti/vědomosti na to vytvořit složitý a dechberoucí kreativní design, který stejně není nejdůležitější, udělejte jej jednoduchý, přehledný a osvědčený. Výsledek bude dobrý i bez světelně-plastických efektů. Nechci tím odrazovat od experimentování ani navádět k usedlé tvorbě. Úžasné grafické weby mají na internetu své místo, ale nemusí to být cílem každého webdesignéra, jak jsem si kdysi sám myslel.
Jsou to mé postupy a názory. Není to návod!
Nechci, abyste mé názory brali jako jediné správné. Nechci, abyste dělali weby podle mě. Kreslete je takové, jak se vám líbí. Zkoušejte více verzí, hrajte si s detaily. Inspirujte se u lepších. A hlavně, dělejte je pro sebe i pro lidi a dělejte je s citem.
Texty pro web vlastní rukou
Marek Prokop nás svým článkem Píšeme pro web – odlište se od konkurence rozhoupal ke změnám, nad kterými jsme již dlouho uvažovali. Český hosting dostal nový text.
Když jste spokojeni, neměníte. A to je chyba.
Pokud se s webem dostanete do stádia, v němž jste spokojeni, není to dobré. Může se totiž stát, že na něm nebudete nic měnit a proto nezjistíte, že by mohl být ještě lepší a úspěšnější. Něco vdáleně podobného se nám stalo na Českém hostingu. Důvodem nebyla spokojenost se stávající verzí stránek, ale práce na věcech, které se nám zdály být důležitější. Změna textů, obsahu i struktury proto nebyla nejvyšší prioritou.
Dobré texty nezaručí vyšší pozici ve vyhledávači, ale více spokojených klientů.
Úpravou textů nezlepšujete pouze obsah, ale i orientaci. Ujasňujete návštěvníkům Vaše záměry a cíle, zpříjemňujete jim pohyb po stránkách a upevňujete jejich důvěru ve Vás a Vaše služby. Dobrý text tak není zárukou vyšší pozice ve vyhledávačích, ale vyšší konverze návštěvníka v platícího klienta.
Nové texty jsme dělali hlavně kvůli vyhledávačům. Postupně jsme ale napravili mnoho nedostatků, kterými Český hosting trpěl a výsledkem byly úpravy hlavně pro uživatele a návštěvníky.
Je brzy hodnotit jaký bude výsledek změn, které jsme provedli, zatím se ale jeví jako velice vhodné a správné. Návštěvníci totiž dělají to co bylo cílem úprav – více objednávají a řeší méně problémů.
Pokud Vás věčný seriál o Českém hostingu, který nenuceně doplňuje ostatní články, nudí, rozčiluje nebo Vám dokonce vadí (působí-li jako reklama), klidně mi napište. Sice tím asi nic nedokážete, ale nebojte se toho. Osobně mi přijdou tyto konkrétní zkušenosti, problémy a jejich řešení zajímavé a přínosné.